Ryzlink vlašský, zkráceně RV, je stará moštová odrůda révy vinné. Využívá se k výrobě bílých a lehkých stolních vín. Patří k jedné z nejpěstovanějších odrůd v ČR a je známá také pod názvem „Vlašák“.
I přes to, že Ryzlink vlašský může svým názvem vzbudit dojem, že se jedná o příbuznou odrůdu ryzlinku rýnskému, pravdou je, že tyto odrůdy spolu nemají, kromě názvu, nic společného.
Historie
Původ této odrůdy není zatím zcela známý. Odhaduje se však, že odrůda vznikla ve Francii, odkud byla rozšířena do okolí. Z Francie se nejspíše dostala do Heidelburgu a později i do Porýní. Odrůda se začátkem 19. století dostala i do oblasti dolního Rakouska a do Maďarska.
Druhou teorií, avšak méně zastávanou, je, že Ryzlink vlašský vznikl v Itálii. Avšak v Itálii se odrůda vyskytovala pouze okrajově – proto k potvrzení nejsou žádné doložitelné důkazy.
Pěstování ve světě
Ryzlink rýnský se už dlouhá léta tradičně pěstuje v rakouských oblastech Wienviertel nebo Neusiedlersee, kde zabírá cca 9 % všech viničních tratí. Dále se také hojně pěstuje v Itálii, Maďarsku, na Balkáně, Lombardiích, na Slovensku, v Rumunsku a Austrálii.
V České republice se pěstuje hlavně na Moravě. To protože na vinice v Čechách je odrůda příliš pozdní a nestihla by vyzrát.
Na Moravě se Ryzlink vlašský začal pěstovat okolo roku 1900 a nyní se pěstuje hlavně v oblastech:
- Pálavské vrchy,
- Mikulovská podoblast
- Slovácká podoblast
- Velkopavlovická podoblast
- vinice Šobes na Znojemsku
- V oblasti Dunaje
- Věstonicko
Do Státní české odrůdové knihy byla odrůda zapsána roku 1941 a stejně tak i na Slovensku. Zatím co na Slovensku se tato odrůda pěstuje na cca 17 % vinicích, v Česku je procentuální zastoupení Ryzlinku o něco nižší (8,5 % z celkové plochy vinic).
Aby odrůda nezanikla, stará se o její zachování šlechtitelská stanice Apelost a Ing. Miloš Michlovský, CSc. I proto je pálavský ryzlink vlašský každoroční chloubou moravských vín, které mají pravidelně své zastoupení v salonu vín.
Bohužel se výskyt této odrůdy na světě čím dál snižuje. Zatím co v roce 1999 byla celková obsazenost Ryzlinku vlašského 13 %, v roce 2010 se jedná už pouze o 10 %. I přes to se ji v České republice daří natolik, že se jedná o jednu z nejpěstovanějších odrůd u nás.
Popis Ryzlinku vlašského
Jedná se o pozdní odrůdu, která se často používá k výrobě přívlastkových vín. Ryzlink rýnský je stejně, jako například Vetlínské zelené, pnoucí se liána, která na pevné podstavě dorůstá i několika metrů.
Kmen je široký několik centimetrů a je zbarvený do světle hnědé barvy s trhanými pruhy na borce (vnější kůře). Díky silným a středně velkým úponkům má rostlina možnost pnout se a neomezeně růst po pevných předmětech.
Roste ze začátku velmi bujně, postupem času spíše středně bujně. Má polovzpřímené až poléhavé letorosty (nově rostoucí části rostliny připomínající větvičky). Letorosty odrůdy Ryzlink vlašský jsou silně ochmýřené a mají zelenožlutou barvu.
Listy jsou středně velké až velké a mají žlutozelenou barvu. Čepel listu je ostře zoubkovaná a má velmi vrásčitý až puchýřnatý povrch. Na spodní straně listu je vidět lehké ochmýření. Na podzim se listy zbarvují do žlutohněda.
Květy této odrůdy jsou žlutozelené barvy a jsou samosprašné (k rozmnožování nepotřebují opylovače – pyl rostliny se přenáší větrem).
Hrozny jsou středně velké (cca 12-16 cm na délku) a váží většinou 90-120 gramů. Mají válcovitý tvar s krátkou stopkou. Jsou huste obsypány bobulemi.
Bobule jsou malé až střední velikosti (1,2 cm a 1,26 g) a mají kulatý až oválný tvar. Tenká ale odolná slupka má zelenožlutou až žlutavou barvu se slabými hnědými tečkami. Dužnina bobulí této odrůdy je velice šťavnatá, nakyslá, řídká a nezbarvená. Semena uvnitř bobulí jsou středně velká a mají výraznou hnědou barvu.
Pro větší kvalitu výsledného vína vinaři u této odrůdy často uměle snižují výnosy na keř prostříháváním. Díky tomu jsou zbylé bobule více vyživeny a získávají plnější chuť.
Název
Název Ryzlink vlašský nejspíše nemá žádný skrytý význam a nemá tudíž ani smysl hledat souvislosti s původem odrůdy. Název „vlašský“ byl vymyšlen v Německu a patrně se začal používat pouze za účelem odlišení Ryzlinku rýnského a vlašského.
Zajímavostí je, že i když se v Německu tato odrůda už téměř nepěstuje, stále nese pojmenování původem z Německa.
V Rakousku a Německu je nazývána jako „Welschriesling“, V Maďarsku Olaszrizling, na Balkáně Laški Rizling a Rizling Italijanski a v Itálii jako Riesling Italico.
Mezi další synonyma, pod kterými je možné odrůdu Ryzlink vlašský najít, patří:
- Vlašák
- Graševina
- Grasica
- Petracine
- Olasz…
- Glasica
Mutace odrůdy
Mezi nejznámější mutaci odrůdy Ryzlinku vlašského patří Welschriesling Blau(ve Slovinsku znám jako Zerni Selenjak) a jedná se o mutaci RV se zatím neznámou modrou odrůdou.
Pěstování
Ryzlink vlašský Je poměrně dobře zimu zvládající odrůda – zimní mrazy přežívá bez poškození až do -25 °C. Jedná se o pozdní odrůdu, tudíž kvetení i rašení začíná o něco později, než je tomu například u Müller Thurgau. Rašení začíná v polovině dubna a první květy se objevují v polovině června.
Sklizeň v našich podmínkách může proběhnout nejdříve v polovině října a u pozdních sběrů až v polovině listopadu. Při dřívější sklizni by hrozilo, že hrozny správně nedozrají a výsledné víno by mělo sníženou kvalitu.
Choroby a škůdci
Je poměrně silně odolná vůči plísni révové (Plasmopara viticola), která napadá hrozny i listy a tvoří bílý až žlutavý povlak.
Avšak je velmi náchylná a citlivá na padlí révové (Uncinula necator – moučnatka), která způsobuje bílý poprašek na bobulích i listech, připomínající mouku. Také se na vlhký podzim často potýká s plísní šedou, která je však mnohdy vinaři vítána. Díky ní totiž můžou vyrábět tzv. ledová vína.
Mezi další časté škůdce a choroby patří např. rocnet, svinutka nebo vrásčitost dřeva.
Půda a podmínky
Vhledem k velmi pozdnímu zrání odrůda vyžaduje velmi dobrý výběr poloh. Půda pro Ryzlink vlašský není tak důležitá, jako správná volba oblasti. I přes to však preferuje spíše propustné a hlinité podloží.
Velmi dobře snáší vápenaté, písčité nebo štěrkové půdy. Naopak ji vadí půdy lehké a s nedostatkem hořčíku – ten se na rostlině projevuje žlutými skvrnami.
Charakteristika vína Ryzlinku vlašského
Ryzlink vlašský má podobné zastoupení aromatických látek, jako ryzlink rýnský, avšak vyskytují se v menší míře.
Při zpracování se nejčastěji používá metoda odkalení moštu, který se následně nechá zrát za nízké teploty (13-15 °C). Taková vína jsou poté velmi vysoké kvality.
Při regulovaném výnosu (umělé snížení výnosu prostříháváním, za účelem zvýšení kvality vína) lze dosáhnout i požadované cukernatosti na výrobu ledových nebo slámových vín.
Vína RV jsou známá pro svou větší kyselost v kombinaci se svěží a lehce pikantní chutí. Z ryzlinku vlašského se vždy vyráběla i šumivá nebo známková vína.
Typickou barvou pro RV je zeleno-žlutá s jemnými zlatými odlesky. V chuti lze najít grapefruit, červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citron, medové tóny. Aroma mnohdy připomíná například květ lípy, hořké mandle nebo zelená jablka. Všechna vína však mají plnou a harmonickou chuť, která se prohlubuje s delší dobou zrání. Proto je Ryzlink vlašský je vhodný pro střednědobou archivaci.
Jak podávat ryzlink vlašský?
Jedná se o lehká a tvrdá stolní vína, která se hodí ke svačině s uzeným masem nebo klobáskou. Díky své lehkosti krásně osvěží zejména v letních dnech a i po namáhavé fyzické aktivitě. Jako vinný střik je skvělý dokonce i na letní večery.
Suché výběry ryzlinku vlašského jsou velmi chutné jako aperitiv ke studeným jídlům a předkrmům, jako jsou saláty nebo jednohubky.
Obecně jsou velmi dobrá v kombinaci se zeleninovými a kuřecími vývary, bílým sýrům s příchutěmi, rybám, jemným paštikám ale i k šunce nebo vepřovému masu.
Jednu lahev ryzlinku vlašského koupíte od 100 Kč.
Autor a zdroj: Marie Graclíková, Foto:
