Merlot (čteno „mer‘ló“) je tradiční, původem francouzská modrá odrůda révy vinné. Jedná se o jednu z vůbec nejstarších vinných rév na světě. Pro svou výraznou, ale příjemnou chuť a aroma se pěstuje nejen v České republice, ale i po celém světě. U nás je nejvíce rozšířená na Moravě, zejména pak na Velkopavlovicku nebo na Slovácku. Vyrábí se z něj primárně červená vína a cuvée.
Historie
Odrůda Merlot pochází pravděpodobně z francouzské oblasti Bordeaux, kde například sahají kořeny i od odrůdy Cabernet Sauvignon nebo Sauvignon Blanc.
Poprvé byla objevena ve 14. století, kdy ji místní obyvatelé pojmenovali „Crabatut noir“ – tehdy byla považována spíše za doplňkovou odrůdu. V roce 1784 Merlot už nesl svůj současný název a pěstoval se hojně v celém Bordeaux regionu.
Sto let poté vznikl úplně první kompletní popis Merlotu, který publikoval v roce 1867 Victor Rendu v jeho díle „Ampélographie française“ (dílo popisující mnoho odrůd révy vinné). Dřívější popis však existoval už v roce 1855 – tento výpis vznikl v italském regionu Veneto a popisoval Merlot pod názvem „Bordò“.
I přes to, že je odrůda známá už po několik staletí, na její přesný původ a rodiče se přišlo až v roce 2009, kdy DNA analýza prokázala, že se jedná o křížence Magdeleine Noire des Charentes a odrůdy Cabernet Franc.
Rozšíření Merlotu do světa
I přes to, že je Merlot původem z Francie, pěstuje se dnes téměř po celém světě. Rychlým tempem se tak rozšířil do všech vinařských oblastí napříč všemi zeměmi.
Oficiálně byla odrůda v roce 2008 vysázena ve 13 klonech na 117 354 hektarech francouzských vinic. Dnes se však Merlot nachází téměř v každém místě v oblasti Bordeaux – zde má skvělé podmínky pro růst. Jelikož zvládá i těžké jílovité a železité půdy, začala se tato odrůda pěstovat i na méně hostinných svazích.
Merlot se nejrychleji rozšířil z oblasti Bordeaux do jižní Francie, přesněji do oblasti Languedoc.
Kromě své nenáročnosti a velké výtěžnosti se stal populární také pro výrobu cuvée (směs 2-3 odrůd vín) v kombinaci s odrůdou Cabernet Sauvignon. Merlot totiž svou plností a jemností příjemně neutralizuje výraznou tříslovinu CS a urychluje tak zrání vín.
I přes to, že se na Merlot původně pohlíželo jako na druhořadou odrůdu, postupně světoví vinaři začali tuto odrůdu uznávat a rychle se tak rozšířila i do zámořských států, jako je Austrálie, USA nebo Chile. Podle dat z roku 2010 se odrůda Merlot pěstovala celkově na 250 000 hektarech světových vinic, kdy byla také 6. nejpěstovanější odrůdou na světě.
Merlot v ČR a na Slovensku
Do České státní odrůdové knihy byl Merlot zapsán roku 2001. V České republice byla odrůda nejvíce pěstována v roce 2010, kdy tvořila celkových 0,6 % všech českých vinic s průměrným stářím 7 let.
Zajímavostí je, že v sousedním Slovensku byl Merlot vysázen už na počátku 20. století – i přesto však nebyl zapsán ani registrován v listině registrovaných odrůd Slovenské republiky.
V České republice se kvůli své náročnosti na teplé oblasti nejčastěji pěstuje hlavně na jižní Moravě – přesněji v oblastech:
- Bzenecko
- Mikulovsko
- Popice
- Hustopeče
- Velkopavlovicko
Cuvée Merlot & Cabernet Sauvignon
Mezi nejznámější cuvée této odrůdy patří obecně cuvée Merlot a Cabernet Sauvignon. Jedná se o směs těchto 2 odrůd, které se vzájemně skvěle doplňují a poskytují tak vzniklému vínu skvělé vlastnosti, kterých by samostatné odrůdy nedosáhly. Zvolením správného poměru Merlotu a CS a s pomocí zkušeného vinaře/enologa lze vyrobit opravdu kvalitní vína.
Zatím co odrůda Cabernet Sauvignon poskytuje výraznou chuť černého rybízu, cedrového dřeva či doutníkového kouře, Merlot vyniká svou plností, jemností a slabou kyselinkou.
Díky Merlotu se v cuvée nachází méně tříslovin (látky ze stopek a semen, které způsobují nepříjemnou trpkost). Díky vzájemné kombinaci se jedná o vína, která si získala oblibu u velkého množství laických i profesionálních konzumentů.
Časté záměny Merlotu
Merlot bývá často zaměňován za jiné, podobné odrůdy. Nejčastěji je zaměňován za odrůdu Carménère. V jihoamerickém státě Chile byly tyto 2 odrůdy zpravidla pěstovány společně na stejné vinici ve stejné výsadbě.
V 19. století však nastala krize se škůdci, která zapříčinila zničení až 80 % všech vinic. Kvůli nedostatku vína a velkým ztrátám se tyto 2 odrůdy začaly považovat za 1 odrůdu – Merlot. Na tehdejší Carménère se tedy úplně zapomnělo a tato odrůda byla považována za vymizelou.
Na záměnu se přišlo až několik let poté, co se vína z Chile začala prodávat do světa. V ostatních zemích totiž přišli na to, že vína Merlotu z Chile se svými vlastnostmi zásadně liší od stejných vín původem z jiných zemí. Všechny nesrovnalosti vyrovnal až francouzský ampelograf Jean-Michel Boursiquot, který roku 1994 zveřejnil výsledky genetické analýzy Merlotu.
Popis keře
Odrůda Merlot je dřevitá pnoucí se liána, která se svými silnými úponky dokáže pnout až do výše několika metrů. Tyto úponky jsou většinou středně dlouhé až dlouhé.
Svým bujným růstem a vysokou výnosností se řadí mezi velice oblíbené pěstované odrůdy napříč celým světem.
Internodia (část na stonku mezi jednotlivými nody) jsou zbarvena do zelena – avšak při silném slunečním záření se začínají barvit v pruzích do červena. Pupeny mají slabě zelenavou barvu.
Mladé lístky Merlotu mají světle zelenou barvu s jemným bronzovým nádechem a silnou plstnatostí. Dospělý list je středně velký, zbarvený do tmavě zelena s nepravidelným zoubkováním na okrajích čepele. Vrchní strana listu je silně puchýřnatá a zvlněná. Spodní část listu je jemně chloupkatá.
Na podzim se listy zbarvují do žluta s výraznými tmavě červenými skvrnami.
Květy Merlotu jsou oboupohlavní a samosprašné (réva má jak samčí, tak samičí pohlavní květy, díky kterým dochází k samovolnému opylení bez potřeby cizího keře). Mají žlutozelenou barvu.
Plodem jsou tvarem kulaté až slabě vejčité bobule hroznů menšího až středně velkého vzrůstu (1-1,4 gramů a v průměru 11-14 mm). Mají většinou nestejný tvaru a velikost. Jejich tmavomodré až modročerné zbarvení je silně pokryto povoskovanou slupkou. Dužnina této odrůdy je bez zbarvení a nachází se v ní běžně1-3 semena.
Celý hrozen je střední velikosti (od 12 do 17 cm) o váze 100 až 150 gramů.
Jak pěstovat Merlot?
Merlot je velice náročná rostlina na klimatické podmínky. Pro své správné vyzrávání potřebuje teplé prostředí. I přes tuto potřebu však poměrně dobře snáší mrazy (mrazy až do -21° C), sušší stanoviště a slunné svahy.
Jelikož se jedná o velice bujně rostoucí odrůdu, je dobré ji často prostříhávat a omezovat tak její výnosnost. Průměrný výnos je totiž okolo 10 tun/hektar o cukernatosti 11° NM (normovaný moštoměr – ukazatel poměru cukru ve šťávách).
Je velice důležité tuto odrůdu nepřetěžovat, aby byla zachována správná jakost bobulí a tím i kvalita výsledných vín.
Vegetační cyklus Merlotu trvá zpravidla 152-163 dní. Pupeny raší poměrně raně, bobule se začínají zbarvovat velmi brzy. Ke konci zrání se v bobulích začíná rychle hromadit cukr a probíhá tak snižování kyselinek.
Choroby a škůdci
Merlot je středně odolná odrůda vůči plísni révové, která je jedním z nejčastějších důvodů zkázy úrody vinné révy. Merlot je náchylný na plíseň šedou nebo padlí révové.
Název
Název Merlot pochází původem z Francouzštiny. Je odvozen od slova „Merle“ (francouzsky pták – kos) – právě kosi vždy s libostí ozobávali bobule Merlotu, které tvořily často velkou část jejich obživy. Jelikož je Merlot odrůda, která se zbarvuje se mnohem dříve než ostatní odrůdy v oblasti Bordeaux, kosi tuto odrůdu často vyhledávali a ničili tak úrodu vinařům.
Druhou avšak méně pravděpodobnou variantou je, že název Merlot byl odvozen od černomodrého zbarvení a lesku plně vyzrálých bobulí.
Ve světě je možné Merlot nalézt také pod pojmy:
| Alicante Noir | Saint-Macaire | Crebutet |
| Médoc noir | Plant du Médoc | Bégney |
| Merlau | Merle petite | Higney |
| Noir Merlau | Vitraille | Bordeleza Belcha |
Kříženci a příbuzné odrůdy
Ve Francii se dodnes pěstuje bílá odrůda Merlot Blanc, o které se dlouhé roky mluvilo, že s Merlotem nemá kromě názvu nic společného.
To však vyvrátila analýza z roku 2009, která potvrdila, že se jedná o křížence Folle Blanche a Merlot Noir. Na některých vinicích je možné se setkat také s příbuznou odrůdou Merlot Gris nebo Merlot Rosa. Obě odrůdy vznikly pravděpodobně samovolnou mutací odrůdy Merlot.
Předci
Merlot vznikl podle genetických analýz pravděpodobně samovolným zkřížením Magdeleine Noire des Charentes a známého keře odrůdy Cabernet Franc.
Magdeleine Noire des Charentes
Jedná se o starobylou odrůdu, která byla až do roku 1996 považována za vymizelou. Byla poprvé objevena v 19. století při zakládání vinice ve francouzské Bretani. Místní ampelografové (odborníci studující vinnou révu) objevili planě rostoucí keř, který považovali za planou révu vitis viniferra ssp. Sylvestris. Později se však ukázalo, že se jedná o dosud neznámou odrůdu Vitis vinifera. V letech 2004-2008 byly objeveny další 4 keře stejné odrůdy, kterou místní pojmenovali Madeleine (podle data zbarvení bobulí v den svátku sv. Magdalény – 22.července). Aby odrůda nebyla zaměňována s jinými, byla oficiálně roku 2008 zapsána pod názvem Magdeleine Noire des Charentes.
Cabernet Franc
Cabernet Franc je středně pozdní moštová odrůda, která vznikla pravděpodobně ve Francii selekcí původní odrůdy Vitis vinifera ssp. Sylvestris. Jedná se o rodičovskou odrůdu například známého Cabernet Sauvignon, Carmén či Merlot. Pro svou odolnost a kvalitu se i dnes velice často používá pro šlechtění nejrůznějších odrůd (v ČR například pro šlechtění odrůdy Cabernet Moravia nebo Erilon). Vína Cabernetu Franc vynikají svou rubínovou barvou, plností a zajímavou chutí po malinách nebo marmelád z červeného ovoce.
Vlastnosti vína
Vína Merlotu se od sebe liší svými vlastnostmi v závislosti na mnoha faktorech. Zatímco vína z redukované produkce nabízí plnou a těžší chuť se silným ovocným nádechem, vína mladší poskytují spíše svěží a travnaté aroma.
Obsah alkoholu
Vína Merlotu obvykle obsahují vyšší procento alkoholu, než jiná vína. Průměrný obsah alkoholu je 13 %.
Chuť
Vína Merlotu se vyznačují zejména svou výraznou ovocností a vyšším obsahem taninů (jinými slovy třísloviny – látky způsobující trpkost vína).
V chuti lze najít slabou kyselinku, která v kombinaci s jemností a nádechem kompotovaného ovoce tvoří silný chuťový zážitek. Merlot má jemnou a příjemnou strukturu, která vyniká zejména u starších ročníků.
Zatím co u mladších vín je výrazněji cítit trpkost tříslovin a silného ovoce, u archivních kousků dochází k silné přeměně chutí. Starší ročníky se vyznačují svými tóny lanýžů nebo hořké čokolády.
Vůně
Ve vůni Merlotu je možné objevit náznak peckovin či lesního ovoce.
Celistvé a jemné aroma připomíná vůni přezrálého černého rybízu nebo zavařeného červeného ovoce. V mladších vínech se často objevuje aroma čerstvě posekané trávy či jemně pikantního koření.
Barva
Merlot má tmavě rubínovou až granátovou barvu s nádechem fialových odstínů. Starší ročníky Merlotu bývají zpravidla zabarveny více do hněda se sytějšími odstíny. Barvu této odrůdy také silně ovlivňuje ročník a velikost sklizně.
Jelikož se jedná o velice plodnou odrůdu s vysokými výnosy, je možné se často setkat také s Merloty méně výrazného zbarvení a silnější travnatou chutí. Vinaři, kteří své výnosy prostříháváním keřů redukují, dosahují sytějších barev a obecně kvalitnějších vín Merlotu, která jsou vhodná i pro dlouhodobou archivaci.
Jak podávat Merlot?
Červená vína Merlotu se podávají do velkých širokých sklenic se širokým tělem i hrdlem. Široké sklenice proto, aby došlo ke správnému provzdušnění vína a tak i vyniknutí jeho chutí a aroma. Vína Merlotu podáváme slabě vychlazená při teplotě 16-19 °C.
S čím konzumovat Merlot?
Merlot se skvěle hodí k červenému masu nebo různým výběrovým paštikám. Nejlépe však vína Merlotu chutnají samy, bez přílohy.
Jsou také výborné s králičím nebo jehněčím masem či zvěřinou. Dají se skvěle kombinovat s pokrmy o výrazné chuti rajčat, ementálu nebo jiných ochucených sýrů.
Lehčí a mladý Merlot se často podává s lehčími zeleninovými nebo těstovinovými saláty. Naopak těžší archivní či ročníková vína je vhodné podávat s chuťově výraznými pokrmy.
Autor: Marie Graclíková, Foto: Pixabay
