„Kabinetní víno“ je označení pro lehčí a sušší jakostní víno s přívlastkem. Tato vína musí přesahovat 19 °NM (normovaného moštoměru), který je ukazatelem podílu cukru ve víně.
Moštoměr neboli cukroměr je druh sondy měřící podíl cukru v tekutinách. Měří se v tzv. „normovaném moštoměru“ (°NM). Používá se často pro výrobě alkoholických nápojů, zejména pak pro určení cukru ve vinném moštu nebo v kvasu na pálenku.
Díky dobré cenové dostupnosti a kvalitě se jedná o populární a velmi dobrá vína.
I na víno platí pravidla
Stejně jako ostatní přívlastková vína platí i na kabinety daná pravidla. Kabinetní víno musí být z jedné vinařské oblasti a může být smícháno pouze s dalšími 2 odrůdami hroznů. Aby mohlo víno nést název po jedné z odrůd, musí daná odrůda zastupovat nejméně 85 %.
Výroba každého jakostního vína, včetně kabinetu, musí probíhat v oblasti sklizně. Podle pravidel inspekce nesmí být výnosnost hroznů větší než 14 t/ ha. Zásluhou tohoto nařízení si půda udrží déle své vlastnosti a zajistí správnou výživu vinné révy i v následujících letech. Takto se výrazně zlepší kvalita nejen bobulí, ale i dále vyrobeného vína.
Aby přívlastkové víno vůbec mohlo být dodáno na trh, je podle vinařského zákona nutné, aby bylo na etiketě každého přívlastkového vína uvedeno:
- Název vinařské oblasti, kde proběhla výroba
- Název podoblasti, kde proběhla sklizeň hroznů
- Označení jako „Víno s přívlastkem“ nebo „Jakostní víno s přívlastkem“
- Evidenční číslo jakosti
- Druh vína
Pro certifikaci a ověření původu vína existuje internetová stránka, kam zadáte veškeré údaje z etikety. Po vyplnění zjistíte pravost vína (zda veškeré údaje na etiketě korespondují s obsahem lahve), ročník, výrobce, jakostní stupeň i podoblasti.
Jak poznat kabinetní víno?
Kromě kabinetních vín patří do kategorie přívlastků i další druhy. Přívlastková vína neboli jakostní vína s přívlastkem jsou označení pro nejvyšší kategorii vín. V České republice tvoří z roční výroby vína pouze 10 % vína přívlastková.
Dělí se do několika skupin podle obsahu cukru ve šťávě:
Kabinet | 19-21 °NM |
Pozdní sběr | 21-24 °NM |
Výběr z hroznů | 24-27 °NM |
Výběr z bobulí | 27 + °NM |
Slámové víno | 27 + °NM |
Ledové víno | 27 + °NM |
Výběr z cibéb | 32 + °NM |
Každé z přívlastkových vín se liší obsahem cukru a délkou zrání hroznů. Kabinetní víno obsahuje nejméně přirozeně vyskytujícího se cukru ze všech přívlastkových vín, který se nechá prokvasit.
Pěstování a sklizeň
Aby mohlo dojít k výrobě vína, musí všechny hrozny musí pocházet z certifikované vinice pro výrobu jakostních vín. Na výrobu kabinetního vína, pozdního sběru nebo výběru z hroznů mohou být plody vinné révy sklizeny strojově, avšak všechny ostatní vína s přívlastkem je nutné sklízet ručně. Díky tomu tato vína dosáhnou větší kvality. Všechny druhy hroznů musí navíc pocházet ze stejné vinařské podoblasti.
S přidanými cukry se u kabinetu nesetkáte
Důležitou informací je, že veškerá přívlastková vína nesmí být uměle doslazována řepným cukrem či jakýmkoliv jiným sladidlem. Jediná povolená metoda scelování a zajištění stabilizace je síření, kdy se pomocí plynné síry zajistí víno před dalším kvašením a znehodnocením. Víno nesmí být jinak chemicky ošetřeno.
Kabinetní jsou vína většinou suchého charakteru, jelikož se veškerý přírodní cukr z hroznových bobulí překvasil na alkohol. Jsou tedy méně sladká. Vína, která mají vyšší stupeň °NM jsou zpravidla silnější a poskytují plnější chuť.
Dle stanovených podmínek Českou republikou o kvalitě vína a podmínek k jeho výrobě mohou být kabinetní vína maximálně polosuchá (zbytkový cukr ve víně nepřesahuje 12 g/ litr). Při překročení cukernatosti by se už jednalo o víno jiného charakteru.
Sladký kabinet taky není tabu
I přes to, že jde většinou o suchá vína, najdete i sladké kabinety s menším podílem alkoholu, který tvoří max. 9 %. Kabinetní vína tudíž nejsou automaticky sladší, protože jejich hrozny obsahují více cukru – záleží na množství neprokvašeného cukru.
Každý vinař může zasahovat do vlastností vína tím, že odebere kvasinky předčasně, čímž se stane víno sladším. V opačném případě nechá kvasnice zahynout samostatně (prokvasí se všechen cukr na alkohol, který kvasnice zabije), díky čemuž vznikají vína sušší.
Tato vína je lepší nechat dozrát v láhvi, aby se propojily chutě a scelila kyselost.
Podle zbytkového cukru se dají obecně vína dělit na 4 kategorie:
Druh vína | Zbytkový cukr |
Suchá | Do 4 g/l |
Polosuchá | Od 4 do 12 g/l |
Polosladká | Od 12 do 45 g/l |
Sladká | Od 45 g/l |
Jsou kabinetní vína bílá i červená?
Je možné se setkat s kabinety jak bílými, tak červenými. Barvu ovlivňuje zejména proces výroby. Pakliže je víno bílé, proběhlo lisování ihned po sběru, ještě před procesem kvašení. Naopak u vín červených byl jako první zkvašen rmut (šťáva + bobule) a až poté lisován. Červené zbarvení je způsobeno vypuštěním barviva ze zkvašených slupek hroznů do vína.
Kromě obyčejných kabinetních vín narazíte i na kabinetní víno svatomartinské a svatovavřinecké, která nejsou tak sladká, jako obyčejná vína a navíc jsou příjemně osvěžující.
Podávání kabinetního vína
Vinaři se řídí pravidlem: jemné s jemným a plné s plným. To samé platí i v kombinaci vína s jídlem. K sušším svěžím vínům, jako jsou kabinetní vína, se hodí lehčí pokrmy a k sladkým spíše těžká jídla plná chuti.
Levnější víno automaticky neznamená horší kvalitu. To platí i u kabinetních vín. V této kategorii najdete velmi kvalitní kousky, které se hodí i na slavnostnější příležitosti.
S čím víno nekombinovat?
Pro maximální vněm všech chutí a vůně se doporučuje konzumovat vína samostatně. V žádném případě by se dražší vína neměly konzumovat s jídlem, kvůli kterému by nevynikla jeho unikátní chuť. Pokud si však víno bez jídla nedokážete představit, vyhněte se těmto potravinám a zvykům:
- Cigareta
- Káva
- Čokoláda
- Zmrzlina
Tyto kombinace dokážou zcela zkreslit požitek a navíc by se vám u některé z nich mohla slušně zamotat hlava. Vinaři také nedoporučují konzumaci čokolády nebo zmrzliny před pitím vína, která vám ovlivní chuť vína.
Obecně se říká, že pokud chcete víno na určité úrovni, dáte za něj minimálně 100-200 Kč. Rozdíl v chuti je však opravdu znát.
Autor: Marie Graclíková, Grafika: Dotekyvina.cz