Svítí sluníčko – dobrá nálada? Prší a fouká – zlá nálada? Kdyby to bylo tak jednoduché… Nálad je tolik, jako barev v barevném spektru. A každý z nás je prožívá po svém. To, jakou máme náladu my sami nebo někdo z našeho okolí, si uvědomujeme často, protože jsme konfrontováni s jejími projevy. Nebo u vás doma ještě nikdy nelétaly talíře?
Schopnost dostat své nálady pod kontrolu se vyvíjí v čase. Asi všichni víme, jak je ta schopnost nestabilní. Závisí od momentálního zdravotního a duševního stavu, od životních podmínek, od zmíněného počasí, od toho, jestli nám šéf vynadá nebo nás pochválí, i od známek, které v ten den děti přinesly ze školy. Někdo své nálady bere tak nenuceně, nenechá se rozhodit a moc se jimi nezabývá. Jiný se v těch náladách maceruje jako v bahenní koupeli. Rozebírá je, prožívá, potřebuje o nich mluvit s ostatními a výrazně je projevuje navenek.
Pokud by to bylo možné, určitě bychom si vybírali k prožívání jen pozitivní nálady. Nechali bychom se unášet euforií, štěstím a radostí. Skuteční fajnšmekři si ovšem dokážou vychutnávat třeba i splín nebo melancholii. Zapálí si v krbu, pustí jazzové gramodesky, nalijí si sklenku vína. Vyloží si nohy na gauč a buď počkají až to přejde, nebo se s chmurami pustí do poměřování sil. Kdo je víc? Ty, moje nálada, která se mě snaží ovládnout, nebo já, protože ovládám tebe?
Chemik a makrobiolog Louis Pasteur říkal: „Je více filozofie v lahvi vína než ve všech knihách.“ Pro rozjímavé účely o samotě se moc nehodí lehkomyslné a vzletné lahve se slavnostní příchutí – třeba šumivá vína. Lepší volbou jsou vína chuti plné, jemné až sametové, s vyzrálou tříslovinou s dlouhým závěrem. Například Merlot nebo Pinot Noir. S dávkou vína musíme být ale opatrní. Když překročíme rozumnou mez, kontakt se svými pocity a schopnost je ovládat rychle ztratíme. Ty se pak, nevyřešené, ráno vrátí zpátky s ještě větší intenzitou.
„Déšť dává trávě růst, víno hovoru.“ Toto švédské přísloví mluví o tom, jakou roli hraje víno ve společnosti více lidí. Že funguje jako otvírák konverzace, jako seznamovací hra, klidně i záminka k hovoru s někým, koho neznáme. Ve starověké Perské říši se dokonce věřilo, že se zásadní debaty mají vést dvakrát. Jednou za střízliva a podruhé pod vlivem. Když argumenty obstály v obou stavech, byly označeny za platné.
Zvláštní pozornost věnují vědci nejen tomu, při jakých pocitech sáhneme po jaké skleničce, ale i tomu, jaké pocity v nás ta která sklenička vyvolává. Různé typy alkoholických nápojů brnkají na různé emoce. Tvrdý alkohol zvyšuje energii, sebevědomí a odvahu. Víno (především červené) a pivo navozují klid a někdy až únavu. Pití tvrdého alkoholu vede násobně víc než pití vína a piva k agresivnímu chování.
Lásku k vínu v sobě máme všichni. Uznejte, že i v situaci, kdy se ve větší společnosti ocitneme osamoceni uprostřed čile konverzujících skupinek, se ono osamocení zvládá výrazně lépe, pokud máme v ruce skleničku s vínem. Nepůsobíme totiž jako odložené koště, které nikoho nezajímá, ale jako osobnost, která si vychutnává kvalitního vína, síly přítomného okamžiku a nenechává se ničím rušit.
Autor textu: Nina Teodorová; zdroj fotografie: pixabay.com
